O vůních dřeva

Významnou složkou více než 80-ti procent celosvětově vyráběných parfémů různých značek je výtažek z různých druhů dřev. Hlavně pánské parfémy by se bez esencí z různých druhů dřev prakticky neobešly. Známé značky obsahují například výtažky z cedru nebo růžového dřeva, často se používají také extrakty z méně známých dřevin jako je sipo, massoia či guajak

Nejrozšířenější dřeviny - smrk, borovice, jedle či modřín - výrobce parfémů sice tolik nezaujaly, zato stavba voňavého srubu či roubenky se bez nich v našich zeměpisných šířkách neobejde. Výjimkou je cedr - z jeho dřeva se staví dřevostavby a zároveň se jeho esence hojně používají i v kosmetice.

Kde se bere vůně dřeva

Původcem jsou látky, které mají zásobovací a ochrannou funkci, zároveň ale mají vliv také na životnost, vodoodpudivost, světlostálost, hořlavost, vysýchavost nebo akustické vlastnosti dřeva. Ve dřevě se vyskytují jen v malém množství, jsou většinou organického původu a jejich chemické složení je velmi různorodé. V jehličnatém i listnatém dřevě jsou obsaženy maximálně v jednotkách procent. Část těchto extraktů jsme schopni vnímat čichem, například pryskyřice, taniny nebo terpeny; poslední jmenované jsou hlavní součástí éterických olejů - na jednom čtverečním metru lesní půdy pokryté jehličím se vyskytuje až litr monoterpenů!

Lepší spánek a nálada s limbou

Díky mnoha výzkumům lze naopak přesvědčivě tvrdit, že dřevo působí na lidské zdraví pozitivně. Legendou se staly léčivé účinky esencí z borovice limby, které se používají v aromaterapii jako prostředek pro zlepšení kvality spánku a celkové nálady. Borovice limba je v tomto směru skutečným favoritem: mezi řezivovým dřevem jí patří prvenství co do množství obsažených esenciálních látek i doby, po kterou je schopna je uvolňovat. V kosmetickém průmyslu se vůně limby popisuje jako sladká, svěží, myrtová, jemná, kulatá, lehce chvějivá, podobná vůni suchého jehličí na podzimním slunci. Nechť si každý takovou vůni bez praktické "ochutnávky" představí...

Pro úplnost je třeba dodat, že vnímání vůní je ryze individuální záležitost: co někomu voní, to může být jinému nepříjemné. A netýká se to pouze dřeva. Chemicko-fyzikální účinky vonných látek jsou zatím prozkoumány jen okrajově a jejich syntetická nápodoba je více než problematická. Nenechme se tedy ošálit drahými značkami parfémů: to, že voní po konkrétním dřevu, může znamenat jen to, že se výrobci pomocí kombinace chemických látek snažili vůni dřeva napodobit. Kdo chce cítit skutečnou vůni dřeva, musí se jím obklopit a pak už se jen posadit do křesla a inhalovat...